 |
| CKKV Praha sdružuje rekreační
cyklisty libovolného věku i výkonnosti pro pravidelné vyjížďky
po silnicích českých i zahraničních. CKKV Praha několikrát do
roka pořádá a organizačně zajišťuje silniční závody pro své
členy a pro další podobné cyklisty, neregistrované v závodní
cyklistice. Další podrobnosti o fungování klubu se dočtete
ve stanovách.
Do historie klubu se ohlížejí články z kroniky:
 CYKLO-KLUB KRÁSNÁ VYHLÍDKA PRAHA Sarajevská 7, Praha 2, 120 00, 110 00 mailto:ckkv@seznam.cz
| |
2003
1. Název sdružení
1.1 CYKLO-KLUB KRÁSNÁ VYHLÍDKA PRAHA
Používaná zkratka: CKKV PRAHA.
2. Sídlo sdružení:
2.1 Sarajevská 7, Praha 2, 120 00
3. Předmět činnosti:
3.1 CKKV PRAHA je volným sdružením dobrovolných členů.
3.2 Základním cílem sdružení je podpora sportovně- společenských aktivit, především v oblasti cyklistiky - CKKV PRAHA pořádá a organizačně zajišťuje cyklistické závody pro své členy a jim podobné cyklisty.
4. Členství v klubu:
4.1 Členem klubu se může stát každý, kdo alespoň jednou absolvoval v sedle bicyklu kultovní závod Praha – Doksy, nebo jiný závod pořádaný klubem a o členství požádá.
4.2. Dále se může stát členem každý, kdo se na tomto závodě, či na jiném závodě pořádaném CKKV PRAHA výrazně podílel jako organizátor, technický personál nebo sponzor a o členství požádá.
4.3 Členství v klubu pozbývá platnosti přestupem člena do jiného klubu, na vlastní žádost
člena nebo nedodržováním povinností vyplývajících z těchto stanov po dobu nejméně
dvou let.
4.4 Čestným členem se stává každý ze zakládajících členů klubu po zakončení aktivní cyklistické činnosti, vítěz kultovního závodu Praha - Doksy z řad členů klubu po zakončení aktivní činnosti a také organizátoři a pořadatelé klubových akcí, kteří o členství požádají. Čestní členové nemají povinnost dle čl. 7.6 těchto stanov, platit členské příspěvky.
5. Řídící orgány
5.1 Nejvyšším orgánem CKKV PRAHA je Výroční členská schůze která má právo měnit stanovy a volí po skončení funkčního období nový Řídící výbor klubu.
5.2 V období mezi dvěma výročními schůzemi stojí v čele CKKV PRAHA 5- ti členný Řídící výbor volený všemi přítomnými členy klubu na Výroční volební schůzi.. Výbor se stává z prezidenta klubu, více-prezidenta, jednatele, pokladníka a revizora. Funkční období členů Řídícího výboru je pět let.
5.3 Členové Řídícího výboru jsou oprávněni jednat jménem klubu navenek. Toto oprávnění má každý člen Řídícího výboru samostatně.
5.4 O zásadních záležitostech klubu rozhoduje Řídící výbor hlasováním.
6 Hospodaření
6.1 Zdrojem příjmu CKKV PRAHA jsou členské příspěvky. O jejich výši na každý rok rozhoduje Řídící výbor. Dalším zdrojem příjmu jsou sponzorské dary, startovné vybírané na vlastních akcích a příjmy z dalších činností klubu.
6.2 Veškeré prostředky jsou používány pro pokrytí provozních nákladů klubu, organizování klubových akcí a jako příspěvky členům na jejich závodní aktivity.
6.3 Finanční prostředky spravuje a eviduje pokladník klubu
6.4 Kontrolou hospodaření je pověřen revizor klubu.
7 Práva a povinnosti členů
7.1 Každý člen CKKV PRAHA má přednostní právo k účasti na závodech pořádaných CKKV PRAHA, kde má právo na snížené startovné .
7.2 Každý člen má právo nosit klubový dres, na jiném dresu, či na jiné součásti cyklistické výstroje znak CKKV PRAHA.
7.3 Každý člen CKKV PRAHA má právo požádat pokladníka nebo revizora o informaci o stavu hospodaření s finančními prostředky klubu.
7.4 Každý člen má právo účastnit se pravidelných členských schůzí CKKV PRAHA, cyklistických soustředění i společenských akcí pořádaných CKKV PRAHA
7.5 Každý člen klubu má právo podílet se na hlasování při volbě Řídícího výboru
7.6 Každý člen klubu má povinnost hradit stanovené členské příspěvky do 31.3. příslušného roku. V případě nezaplacení členských příspěvků pozbývá člen klubu nároku na snížené startovné na závodech pořádaných klubem a na příspěvek na závodní aktivity.
7.7 Každý člen klubu má povinnost šířit dobré jméno a pověst CKKV PRAHA a svým jednáním nepůsobit proti jeho zájmům.
7.8 Každý člen klubu by měl v případě potřeby a na požádání ředitele klubového závodu vzdát se práva startovat a účastnit se akce jako pořadatel, případně za sebe dodat platného pořadatele z okruhu svých známých, či rodinných příslušníků.
7.9 Členům klubu je doporučeno hlásit se k členství v CKKV PRAHA i při akcích pořádaných jinými cyklistickými spolky jak ústně nebo písemně při vyplňování přihlášky, tak nošením klubového dresu a cyklistické výstroje se znakem klubu.
V Praze, dne 10.ledna 2003
A trocha historie - 1987
CKKV Praha sdružuje
rekreační cyklisty libovolného věku i výkonnosti pro pravidelné
vyjížďky po silnicích českých i zahraničních. CKKV Praha několikrát
do roka pořádá a organizačně zajišťuje silniční závody pro své členy
a pro další podobné cyklisty, neregistrované v závodní
cyklistice. V čele CKKV stojí čtyřčlenný výbor volený všemi členy
klubu, přítomnými na schůzi, kde volba probíhá. Funkční období je 5
let.Výbor tvoří president klubu, jednatel, pokladník a revizor.
Pravidelným zdrojem příjmu jsou členské příspěvky. Jejich roční výše
je dobrovolná, minimálně však 150 Kč. Tyto prostředky budou
používány pro zajišťování klubových akcí - kopírování a rozesílání
propozic, plakátů, výsledků, video a fotodokumentace pro klubový
archiv a pro sponzory, při závodech na platby, které nebudou hrazeny
sponzory, např. pohonné hmoty pro doprovodné a rozhodcovské vozy,
pojištění pořadatelů a pod. Tyto prostředky, včetně případných
sponzorských darů spravuje a eviduje pokladník klubu. Kontrolou
hospodaření je pověřen revizor klubu. Členem CKKV se může stát
každý,kdo alespoň jednou absolvoval v sedle bicyklu závod Praha -
Doksy, či jiný závod pořádaný CKKV a o členství požádá. Dále se
členem může stát každý, kdo se na některém závodě výrazně podílel
jako organizační nebo technický personál a o členství požádá. Kromě
řádných členů existují čestní členové CKKV, tj. zakládající členové
klubu nebo vítězové závodu Praha- Doksy, kteří se již cyklistice
aktivně nevěnují, rozhodčí, pořadatelé či sponzoři. Pro čestné členy
neplatí doporučení o placení členských příspěvků. Členství zaniká
přestupem cyklisty do jiného klubu nebo na vlastní žádost člena
klubu. Každý člen CKKV má přednostní právo k účasti na závodech
pořádaných CKKV, právo na snížené startovné při těchto závodech.
Rovněž tak právo nosit klubový dres a další části cyklistické
výstroje s klubovým znakem. Dále právo kdykoliv požádat revizora
nebo pokladníka o informaci o hospodaření s klubovými prostředky.
Žádné povinnosti z členství nevyplývají, existuje však několik
doporučení - zúčastňovat se i nezávodních akcí klubu jakož i
pravidelných měsíčních schůzí, hlásit se k členství v CKKV i při
akcích pořádaných jinými cyklistickými spolky ( při prezentaci,
jízdou v klubovém dresu),a v neposlední řadě i včasné zaplacení
členských příspěvků.
Praha, říjen 1987, leden 1994, listopad
1997. |
Nad pražskou Trójou bývala útulná zahradní hospůdka
Na krásné vyhlídce. Jednou v měsíci tam přicházelo posedět několik
lidiček zblázněných do bicyklů. Právě tam se v říjnu 1987 rozhodli
založit cykloklub. Zpočátku jich bylo osm a za sebou měli
několik ročníků závodu Praha - Doksy (poslední květnový čtvrtek se
závodilo, večer bujará zábava s koupelí v "Mácháči", nocleh v
chatkách, v pátek časně ráno snídaně v bufáči na náměstí v Doksech a
společná jízda zpět do Prahy do zaměstnání, jednu sezónu vyjížděk s
různými cykloturistickými spolky a mnoho kilometrů ve dvou, ve
třech, v pěti, jak se sešli... Klub byl na světě a o jeho názvu
rozhodlo: 1 ) jméno příjemného místa, kde na ně byli vlídní, 2)
klubové heslo - Krásný vzhled je z kola na ten boží svět, 3) díky
pravidelnému pohybu na kole i krásná vyhlídka na stáří plné síly,
šťáv a elánu! Renesance kola byla teprve v začátcích, kolik
úsilí, výmluvnosti a neodbytnosti stálo dotlačit na start "Doksů"
víc než osmičku kmenových. Jaká sláva nastala v roce 1989, kdy se na
startu sešlo na dvacet borců! Závod do Doks se stal vrcholem
celoročního úsilí, slavností. Průběh každého ročníku je v klubové
kronice zaznamenán podrobněji než Tour de France v deníku L´Equipe.
Článek v Pelotonu 3/1993 pojednávající o existenci CKKV vzbudil v
okolí členstva klubu takový ohlas, že se rázem rozrostli
dvojnásobně! |
Co to? Jindy ospale umžouraná Kamenická ulice se toto
květnové dopoledne ježí zvědavci za okny. Široká bělostná čára
přeběhla od chodníku k chodníku. Uprostřed jako výkřik: START.
Psíci čenichají latexové aroma, babičky důchodkyně spřádají pletence
dohadů, jen uzívaný domovník uplivuje a věští nějakou klukovinu. Už
je vedou! Vymrštěni ze siesty, leckdo ještě říhne slastně trávenou
koprovku s žebírkem, vyskakují k oknům. Pět chlapíků,
trička i šortky pestří barvami, paprsky kol vystřelují sluneční
šípy, cvrčci cvrčí a dav je s nimi, dav je zdraví, dav je
slaví, jako bránou gladiátorů postupují ti krasavci průchodem domu
č.5 a řadí se na čáru. Poslední kontrola převodu, bowdenů brzd,
ventilků, Minolta Hi matic - F polyká snímky na rozloučenou, báječní
jezdci se pousmáli, ještě jsou neteční, ale špičky obuvi jakoby se
už nemohly dočkat klipsen. Ve druhém patře muž středních let si
nahlas pouští Jandovo:
A pak mráz, co šel z hor obul nás do
bačkor zbavil nás s noblesou našich snů, kdeže jsou, kde
jsou....
a nostalgicky hledí na toho se sedmačtyřicítkou na
zádech, že ten by přece měl také už s bačkory... A bouchlo to a
zasršelo a oni vyrazili a ženy zatajily dech a uličník běží
s nimi podél až na první nároží, a je klid. A oni pak,
obklopeni vznětovými a zážehovými výbuchy, svůj tisícitakt
v krvi, svými lesklými sedmimílovými koly houpou z kopce
do kopce, jako věční milenci, stále se rozcházejí, aby o pár mil dál
padli si v náruč, chudokrevné vyděšené tváře míjejících řidičů
hltají každé tempo báječného souboje, když si to rozdali naplno. Had
silnice se klikatí malebným údolím, čarokrásná studánka je zurčivě
vítá, démantově řeže hrdla už téměř zapomenutou čistotou a krasavci
se nadouvají, lesk v očích a dychtivost zas slyšet svist tuhého
pryžového hada, co je nese blíže k ráji a pád nepád, jen zlomek
bolestného vzdechu a je tu zas ta náruživost, jak napětí vzrůstá,
krasavci blýskají vypjatými svaly, tep duní v rytmu londýnského
Big Benu, a pak to nádherné úsilí, báječné vzepětí, výbuch nadšeného
vítězství i s těmi, co nepřijeli první, věrozvěstové, sic
s korunami smogu, přec báječné královské pětispřeží... Tak je
přivítaly Doksy, laskaly a pozdvihovaly, tak je vítala zpět
Kamenická, tak už to zůstane navždy vryté do podvědomí těch, co u
toho byli, i těch, co o tom jen slyšeli. Jen ten pán středních let,
s překapávanou nostalgií mezi prsty dál sedí a poslouchá:
A pak mráz, co šel z hor obul nás do
bačkor zbavil nás s noblesou našich snů, kde jen
jsou.......
|
Praha - Doksy, závod cyklistů samouků se dožil
4.ročníku. Již odrostlý dětským plenám, stal se skutečně hodnotným
podnikem. Poslední krásný květnový den, tedy 27.5.1986, v
15:25hodin, před areálem EZÚ v Praze Tróji, stál na startu rekordní
počet účastníků - 8 jezdců. I letos zůstala neporušena tradice -
vyhrává nejmladší nebo nejstarší účastník závodu.
Čtyři loňští hrdinové se znovu sešli na čáře, po jedné absenci
opět startoval Luděk Kokta a po dvou Petr Chrpa. Tento fakt
dokazuje, že kdo jednou prožije oněch báječných 72km, musí se zase
vrátit. Tedy netrpělivě čekáme, kdy se na start znovu postaví
legendární postava prvního ročníku Zdeněk Švůger.
Letos navíc startovali i dva nováčkové, Břéťa Jelínek a Zdeněk
Čechovský - a oba zaplatili snad až příliš krutou nováčkovskou daň.
Promrhané síly v začátku závodu a u jednoho i nedostatečně
připravené kolo vykonalo své. Dvojnásobný vítěz posledních ročníků
Milan Blažek, letos hrubě podcenil přípravu a tak v okamžiku, kdy už
sotva mohl promluvit do čelných míst závodu, učinil příkladné gesto
fair play, když nováčkovi s kolem téměř nepojízdným poskytl své a na
vraku dojel zbytek závodu. Oba pak přijeli do cíle s více než
hodinovým zpožděním, kdy už je nikdo neočekával.
Zvláštní sortou jezdce je Zdeněk Bukovský. Letos si znovu vyžádal
úlevu a startoval u ďáblického hřbitova s předstihem. Je to však
jezdec - víno, čím starší, tím lepší, (ostatně letos se pěstováním
vinné révy začal seriózně zabývat a již se těšíme na první litřík
veltlínu či milerky, co přiveze na košt - v kterém to bude
ročníku?), takže příští žádost o úlevu už sotva bude organizačním
výborem akceptována.
Luděk Kokta prodělal obrovskou 20km krizi, pak se však vzchopil a
dojel na medailovém místě! Jeho tajná zbraň - cyklistická přilba -
tedy zabrala. Petr Chrpa jel v mezích svých sil a stavu bicyklu. Z
pátého místa v cíli se upřímně radoval. Na reportérovu otázku, kde
předjel Břéťu, odpověděl stručně: "V kopci za Deštnou. Uviděl jsem
ho před sebou jak jde a tlačí kolo, ale já jsem šel rychleji"!
Michal Kokta byl letos z celého pole nejaktivnější. Kromě prvního
nováčkovského úniku byl ve všech ostatních. Jel vyzrále, ztrácel
teprve v závěrečných kopcích, ani perfektní sjezdy mu nakonec od
ztráty nepomohly. Vladimír Konůpka spoléhal na nově postavené kolo a
závěrečné kopce, které poctivě nacvičil v Tróji a v Kostelní ulici.
Na rozdíl od Michala Kokty nebyl v téměř žádném úniku a vždy musel
ztráty namáhavě dohánět. Rozhodující nástup si chystal až za
Vrchovany, ale tam už měl dostatečný náskok, takže druhé vítězství
mu vlastně samo spadlo do klína.
Fakta 4.ročníku závodu Praha - Doksy 1986:Účastníci:
- Milan Blažek (ročník 1956)
- Michal Kokta (1950)
- Luděk Kokta (1954)
- Zdeněk Bukovský (1952)
- Vladimír Konůpka (1947)
- Petr Chrpa (1957)
- Břetislav Jelínek (1952)
- Zdeněk Čechovský (1962)
Sled kilometrů:
00 - Start v Tróji před EZÚ, jen 1.km jedou všichni pohromadě.
01 - Úpatí táhlého stoupání. Unikají oba nováčci - Jelínek a
Čechovský. 03 - V polovině kopce - za vedoucí dvojicí trojice -
Konůpka, M.Kokta, Blažek, s mírnou ztrátou Chrpa, s velkou
L.Kokta. 09 - Vepředu dvojice zvyšuje náskok, ostatní v mírném
tempu čekají na L.Koktu. Poté nastupuje M.Kokta, jeho nástup
zachytil jen Konůpka. 13 - Líbeznice - po perfektní spolupráci
M.Kokta - Konůpka je vedoucí dvojka v dohledu. Oba nováčci snad
poznali pošetilost svého prudkého tempa hned v úvodu závodu a
zvolnili. 14 - Za obcí je vedoucí dvojka dostižena. S mírnou
ztrátou jede Blažek, jehož stíhá Chrpa. Tam se Chrpa vydává za dvěma
neznámými cyklisty směrem na Kostelec n/Labem. Omyl brzy poznává a
vrací se na trasu. L.Kokta již není ani v dohledu. 20 - Byškovice
- na čele trio M.Kokta, Jelínek, Konůpka, pravidelným střídáním ve
vysokém tempu získává náskok. Kontakt s nimi definitivně ztratil
Čechovský, ještě dále vzadu Blažek a jeho pronásledovatel Chrpa.
L.Kokta v krizi daleko zpět. 27 - Kelské vinice - rychlostní
prémie:
| 1. |
Michal Kokta |
| 2. |
Vlk Konůpka |
| 3. |
Břéťa Jelínek |
1.občerstvovací stanice - po vedoucí trojici dojíždí se ztrátou
1:30 min Čechovský, po 3:35 min. Blažek a hned Chrpa. Po 7 min Luděk
Kokta stále nikde. Všichni se občerstvují v restauraci. L.Kokta
vůbec nezaregistroval občerstvovací stanici a bez zastávky pokračuje
v jízdě. Ostatní jej marně vyhlížejí, Vlk Konůpka jede zpět naproti,
marně... Po 25 min. čekání vyrážejí jezdci na trať. 28 - Kly - v
úniku M.Kokta a Jelínek. Na stíhačku se vydávají Čechovský, Blažek a
Konůpka. Spolupráce však vázne, tempo je příliš pomalé. Nakonec se
Konůpka rozhoduje pro sólo stíhání. 31 - Mělník, odbočka vpravo.
Po nesmírně náročné sólo jízdě Konůpka dostihuje vedoucí dvojici.
Chvíli poté, téměř v témže místě Čechovský utrhl pastorek čtyřkola,
Blažek zůstává s ním. Po další chvíli je míjí Chrpa. 41 -
Liběchov - 2.občerstvovací stanice. Vzorným střídáním náskok skupiny
M.Kokta, Konůpka, Jelínek vzrůstá. V občerstvovací stanici málem
padají z kol. V pohodě zde hodují L.Kokta (odepsaný na 27.km) a
Bukovský (měl čekat v Kel.vinicích, zeměpisná jména mu nic
neříkají). Po pětiminutovém čekání na odpadlíky se závodníci
vydávají na zbytek cesty. 42 - Zdařený únik dua M.Kokta, Vlk, za
nimi L.Kokta a Bukovský, očividně ztrácí Jelínek. Chrpa ještě
netuší, že se mu blíží a jezdcům s porouchaným kolem vzdaluje. 59
- Vrchařská prémie za Deštnou:
| 1. |
Vlk Konůpka |
|
| 2. |
Michal Kokta |
-60 m |
| 3. |
Luděk Kokta |
-asi 10:00 min |
Profesionální jízdou se dvojici M.Kokta, Konůpka podařilo získat
značný a rozhodující náskok. V kopci se též L.Kokta odpoutal
Bukovskému a po dalších minutách Chrpa předešel Jelínka. 61 -
Dubá - Konůpka ve sjezdu odpočívá a čeká na M.Koktu. Ten jej v kopci
dojíždí, v následujícím kopci opět ztrácí. 63 - Pod kopcem do
Vrchovan se Michal znovu blíží Vlkovi. V té chvíli si Vlk Konůpka
pomyslí, že už Michala nesetřese a plánuje útok za zatáčkou ve
Vrchovanech. 65 - Vrchovany - Konůpka zúročil náročnou přípravu
zaměřenou na kopce a pouští se do závěrečného 7km sóla. V rovných
úsecích se stále ohlíží, ale M.Kokta už není v dohledu. 72 - Cíl
Doksy - Posledních 500m Konůpka zvolňuje tempo, přesto výsledný čas
v cíli je o více než půl hodiny lepší, než čas loňský. A také
nejlepší ze všech dosavadních ročníků. Po 2:23 min. přijíždí
M.Kokta. Další odstupy jsou větší, Buko překvapivě 4., jen necelou
minutu za medailovým umístěním. Za hurónského pokřiku dojíždí Chrpa,
mnohem později znavený Jelínek. Chrpa informuje ostatní o nešťastném
defektu Čechovského v Mělníce. Jezdci odjíždějí do hotelu, Konůpka
naproti nešťastné dvojici, asi po 6km se vrací do cíle. Zde na něj
čeká Michal s vytouženým lahváčem. Po hodině od dojezdu vítěze se
Michal a Vlk vydávají do hotelu v domnění, že postižení se patrně z
Mělníka vydali zpět do Prahy již ne na kolech.
Výsledky 4.ročníku cyklistického závodu Praha - Doksy
1986:
| 1. |
Vladimír Konůpka |
2:31:53 |
28,44km/h |
| 2. |
Michal Kokta |
- 2:53 |
28,00km/h |
| 3. |
Luděk Kokta |
- 14:00 |
26,04km/h |
| 4. |
Zdeněk Bukovský |
- 14:51 |
|
| 5. |
Petr Chrpa |
- 22:52 |
|
| 6. |
Břetislav Jelínek |
- 38:01 |
|
| 7.-8. |
Michal Blažek a Zdeněk Čechovský |
- více než 1hod. |
|
Večer se konala družná debata v hotelové restauraci a poté i
bouřlivá na pokoji (s hojným popíjením severočeského piva).
Plánovanou noční koupel v Máchově jezeře zhatila prudká bouře s
vytrvalým lijákem. Tak skončil čtvrtý, nejrychlejší ročník, už
věhlasného závodu a byl skutečně povedený. Na trati se stále něco
dělo, o překvapující zvraty nebyla nouze. A po nešťastné poruše
bicyklu si snad všichni účastníci vryli do paměti, že nejen tělesnou
schránku je třeba připravit, nýbrž i stroj, který sedlají. Nováčci
poznali opojnou atmosféru tohoto klání, takže na příštím startu již
budou ostřílenými kozáky. Že se podnik nesmírně líbil, dokazuje i
jednohlasné rozhodnutí uspořádat podobný i na podzim. Tedy ať žijí
Doksy 87, všichni se těšíme na shledání ve stejném, ne-li větším
počtu (Zdeňku Švůgře a pračlověče Janečku!).
Ještě experimentální soutěž týmů:
| 1. |
bří Koktové |
5:20:09 |
| 2. |
Kochr |
5:26:38 |
| 3. |
Jelibuko |
5:56:38 |
Rozhovor v cíli s vítězem:
Redaktor Vlk: Tak jaké jsou pocity vítěze? Závodník
Vlk: Není to zdaleka tak silné jako poprvé, ale radost tu
je. Red.: Kdy jste si byl jistý vítězstvím? Záv.:
Když jsem uviděl na silnici nápis 1km. To jsem si spočítal, že
ten kilák ujedu za dvě a půl minuty, to že už mne Michal
nedohoní. Red.: A co nejtěžší chvíle? Záv.: Ta
stíhačka za Mělníkem. A pak za Liběchovem, to se mi zdálo, že mi
brzdí obě kola. Ale trvalo to jen chvilku. Pak jsme to s Michalem
rozjeli jako nikdy. V té chvíli už na nás nikdo
neměl. Red.: A co únik dvou nových hned na
začátku? Záv.: První myšlenky byly - že holt nastupuje
mladá krev a my s Michalem a Milanem už si to budem rozdávat jen
sami mezi sebou uprostřed startovního pole, takové závodnické
mikroklima, jestli rozumíš. Ale Čechovského jsem trochu znal z
fotbalu a tam byl výrazným individualistou, takže pak mi bylo jasné,
že ti dva vpředu se asi těžko shodnou. Byl jsem rád, když potom
Michal vyrazil za nimi, ono letos držet se Michala bylo vůbec to
nejlepší, co se dalo dělat, jednou jsem to neudělal a co sil stálo
to napravit. Red.: Jsem rád, že si konečně můžeme tykat!
Bylo nějaké překvapení, zklamání, povídej. Záv.: No
překvapení, porád, to bych se opakoval, Michal a ta jeho aktivní
jízda a pak ten náš trhák a jak se mi s ním krásně jelo, vždyť
udělat za 30km na dalšího nejbližšího soupeře 14min., to už mluví za
všechno. A další překvápko Bukajda, že na něho to bylo jen o 50 sek.
víc a jak mi u piva pak sliboval, že nedá pokoj, dokud mne neporazí.
Je to buldok, takže se to může stát. A zklamání? Snad jen to, že
jsem si to chtěl v kopcích rozdat s Milanem, ve skupině s ním jsem
jel jen dvakrát a krátce, připadalo mi, že je na tom dost
zle. Red.: Čemu vděčíš za vítězství, co
myslíš? Záv.: Nejvíce vděčím Michalovi a pračlověku
Janečkovi, ti mi poskytli materiální pomoc, že jsem si mohl postavit
tak rychlé kolo. Hele, támhle máš Chrpu, teď se vrhni na něho. Tě
bůch!
Red.: Pane Chrpa, pane Chrpa! Na
slovíčko! Záv.Chrpa: Kdo to zas opruzuje? Mám žízeň na
dvouciferný numero! Red.: To bude jen chvilička. Jak to
bylo v tom Mělníce? Chrpa: Za zatáčkou jsem uviděl ty dva,
jednomu to malé kolečko jen tak bimbalo na osičce. Něco s tím
montovali, tak jsem si řek, že to spraví a zase mi ujedou, tak jsem
na to šlápnul, abych měl trošku náskok. Na
shledanou. Red.: Děkuji za rozhovory. Tady už o mne nikdo
nestojí. Tak pudu dálnopisovat. Ale komu, když Břevno v Ozapu už
nevydávají?
|
Letos v
příjemném pozdním babím létě padla v bojovném duchu bájná
dvouhodinovka! Také účast byla rekordní. Na startu stáli absolutní
vítězové tří předchozích ročníků Chládek, Ferenc a Vejvoda a také
rovná polovina z osmašedesáti borců v roli nováčků, Brdský kondor
Eliáš a směs ostřílených závodníků, soutěživých hobby cyklistů,
nezdolných starých cyklistických vlků, jakož i jezdci, kteří na BRDY
přijedou vždycky, přestože např. M. Kokta a A. Kymlička letos před
startem stěží najeli sto kilometrů. Mladí, tentokrát sloučení do
jedné kategorie, za to vzali pořádně ostře, už po prvním kole bylo
zřejmé, že ti nejrychlejší půjdou pod dvě hodiny. Při pohledu do
výsledkové listiny však zjistíme, že mladíkům chybí tvrdost poprat
se s nepřízní osudu a třeba po defektu zatnout zuby a makat až do
cíle. Vždyť'téměř čtvrtina mladých jezdců po prvním kole vzdala.
Výjimku tvoří ostřílený borec Stejskal. Veteránům se letos defekty
jaksi vyhýbaly. Snad je to vyzrálejším způsobem jízdy v úsecích s
mizerným povrchem; lépe zvoleným obutím, kdo ví. Dva ze tří
nedokončivších hlásili jedno kolo už na startu a třetí, sám původce
trofeje pro největšího labužníka podzimních lesů Aleš Kymlička,
uznal své tréninkové manko (i veterán se přece může stát
novomanželem se vším, co k tomu patří) a asi dost nerad přenechal
"svou" trofej jinému, mladšímu. R. Chládek své loňské veteránské
vítězství obhájil a lze předpokládat, že by dvouhodinovku pokořil
také, kdyby startoval s mladíky a nejel Brdy jako časovku, bez
konkurence ve své kategorii. Také Vl.Beneš st. obhájil své loňské
prvenství v seniorech. Ti jeli jen jedno kolo a zdálo se, že
vtrhnout do brdských kopců z plných sil společně s mladšími a
nemuset se šetřit na fádní repete jim přineslo nádhernou euforii.
Stačilo podívat se v cíli na Brdského kondora! Tak jako veteránů
a seniorů přejeme si na startu i více žen. Královna Brd Jana
Schönová si to zajisté přeje také, její pravidelné vítězné a
neochvějné pokořování brdských kopců si větší konkurenci zaslouží.
Pouze v kategorii mladých loňský vítěz Vejvoda po úchvatném spurtu
tří borců jen o pár centimetrů neobhájil. Ale v této kategorii je
obhajoba vždycky nejtěžší. Brdským králem je tedy J. Nesl. Uvidíme,
jak se svou korunou naloží za rok. Kralevici Brd jsme však všichni,
co jsme elegantně či v křečích, ale nesmazatelně' brdské kopce
pokořili, v cíli se svorně sešli, v hostinci v Hatích spolu dobrou
vůli měli a chuť znova si to rozdat neztratili... Snad každému
se závod líbil. Možná i vtipálek, co po zaplacení startovného
prohlásil: "Pánové, to je můj nejdražší banán v životě", si
přišel na své. Senior V. Raufer dokonce přišel s nabídkou, že by se
v příštím ročníku rád zařadil mezi sponzory tohoto klání! Takže
konec sezóny povedený jako sezóna celá. Velice děkujeme sponzorům
Brdského dvoukola i ostatních našich závodů a moc si přejeme, aby
nám zachovali přízeň i v příštím roce. Totéž si přejeme i od vás, co
jste si to s námi rozdávali. Byli jste všichni bezvadní a těšíme se
na shledání při akcích, které připravujeme na rok 1996.
|
 | |